Filmová scéna v posledních letech dostala skutečně velkých změn. Jednou z těch hlavních je, že se mnohem více natáčí remaky slavných či kultovních filmů, případně jejich pokračování nebo prequely. Jejich kvalita však většinou není nijak valná. Proč se tedy točí a lidé na ně chodí? Zde je potřeba si uvědomit, že tím hlavním, o co jakémukoliv filmovému studiu jde, je vydělat co nejvíce peněz, a to s co možná nejmenším rizikem. Pouštět se do nového projektu je však obvykle velmi riskantní, neboť se vždy může stát, že jej veřejnost nepřijme.
Aby se tato možnost minimalizovala, je možné využít nostalgický faktor. Zde to jednoduše znamená, že se natočí předělávka staršího filmu, který lidé milovali. Díky tomu je návštěvnost prakticky zajištěna, neboť diváci budou chtít opět vidět své oblíbené hrdiny. Pokud navíc přidáme i nějaké známé jméno a mnoho speciálních efektů, je úspěch prakticky zaručen, i když film sám není příliš kvalitní a originálu nesahá ani po kolena. Tento trend však můžeme vidět nejen u hraných filmů, jako například Krotitelé duchů, ale i u těch kreslených. Zde si zaslouží zmínku společnost Disney, která nyní své nejslavnější klasiky předělává jako hrané filmy, většinou však, jak již bylo zmíněno, nevalné kvality.
Samozřejmě se můžeme ptát, proč se toto děje právě teď. Odpověď je, že nyní dospěla generace, která na těchto filmech vyrůstala a pro kterou jsou srdcovou záležitostí, se kterou mají spjato mnoho vzpomínek. Ty si chtějí oživit, avšak zároveň se nechtějí „blamovat“ například tím, že se budou dívat na kreslenou pohádku.
A právě z této nostalgie filmové společnosti těží. Jsou to pro ně snadné peníze, kdy se nemusí ani příliš snažit. Díky tomu však nevznikají prakticky žádné nové filmy, které by se staly budoucími klasikami. Koneckonců, i filmy studia Marvel jsou jen remaky slavných komiksů. A jak se zdá, dokud jim tento přístup bude přinášet velké zisky, situace se rozhodně nezmění.
